Mar 15 | CzeCSP | STEP | A hned časně zrána ⌈velekněží se staršími a učitelé Zákona⌉ -- celá velerada -- ⌈se poradili⌉, Ježíše spoutali, odvedli a vydali Pilátovi.

Mark 15

Ježíš před Pilátem

1 A ^{▼▼//Mt 27,11—26} hned časně zrána ⌈velekněží se staršími a učitelé Zákona⌉ ^{▼▼[tři skupiny (8,31; srv. Sk 4,5), které tvořily sanhedrin]} -- celá velerada ^▼▼14,55 -- ⌈se poradili⌉, ^{▼▼n.: připravili usnesení} Ježíše spoutali, odvedli a vydali Pilátovi. 2 Pilát se ho otázal: „Ty jsi král Židů?“ On mu odpověděl: „Ty říkáš.“ 3 Velekněží ho velmi obviňovali. ^{▼▼var.: [+ On však nic neodpověděl.]} 4 Pilát se ho znovu zeptal: „Nic neodpovídáš? Podívej, z čeho všeho tě obviňují!“ 5 Ježíš však již nic neodpověděl, takže se Pilát divil.

6 O svátcích jim propouštěl jednoho vězně, o kterého žádali. 7 Se vzbouřenci, kteří se při vzpouře dopustili vraždy, byl uvězněný muž zvaný Barabáš. 8 Zástup ⌈vystoupil k Pilátovi⌉ ^{▼▼var.: vykřikl} a začal žádat, aby učinil, jak jim činíval. 9 Pilát jim odpověděl: „Chcete, abych vám propustil krále Židů?“ 10 Uvědomoval si totiž, že ho [velekněží] vydali ze závisti. 11 Velekněží však podnítili zástup, aby jim raději propustil Barabáše. 12 Pilát jim zase na to ^▼▼9,5 říkal: „Co tedy [chcete,] abych učinil s [tím, kterého nazýváte] králem Židů?“ 13 Oni opět zvolali: „Ukřižuj ho!“ 14 Pilát jim říkal: „Co tedy udělal zlého?“ Oni pak ještě silněji zvolali: „Ukřižuj ho!“ 15 Pilát pak, chtěje vyhovět zástupu, jim propustil Barabáše; Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován.

Vojáci se Ježíšovi vysmívají

Vojáci ^{▼▼//Mt 27,27—31}ho odvedli do dvora, to jest do pretoria ^{▼▼tj. vládní budova; Mt 27,27}, a svolali celý oddíl. 17 Oblékli mu purpur, ^{▼▼L 16,19!} upletli trnový věnec a nasadili mu jej 18 a začali ho zdravit: „Buď zdráv, králi Židů!“ 19 Bili ho po hlavě rákosovou holí, plivali na něj, poklekali ^{▼▼ř.: skláněli kolena; srv. Fp 2,10} a klaněli se mu. ^{▼▼Mt 27,29} 20 Když se mu naposmívali, svlékli ho z purpuru a oblékli mu jeho šaty. Vyvedli ho, aby ho ukřižovali.

Ukřižování

A ^{▼▼//Mt 27,33—44} přinutili kolemjdoucího Šimona z Kyrény, ^{▼▼ř.: Kyreňana} otce Alexandra a Rufa, ^{▼▼[zmiňuje je pouze Mk; zdá se, že čtenáři je měli znát — snad Rufus totožný s Ř 16,13]} jdoucího z pole, aby vzal jeho kříž. 22 Přivedli ho na místo zvané Golgota, což v překladu znamená 'Místo lebky'. 23 Dávali mu [pít] víno smíchané s myrhou, ale on je nepřijal. 24 Pak jej ukřižovali a dělili si jeho šaty, losujíce o ně, kdo si co vezme. 25 Byla třetí hodina, ^{▼▼tj. devět hodin ráno} když ho ukřižovali. 26 A byl ⌈napsán nápis o jeho vině⌉: ^{▼▼ř.: nápis viny jeho napsaný} Král Židů. 27 Spolu s ním byli ukřižováni dva lupiči, ^{▼▼Mt 27,38p} jeden po pravici a druhý po jeho levici. 28 [Naplnilo se Písmo, které praví: ^{▼▼J 19,37p} 'Byl započten mezi bezzákonné.'] 29 A kolemjdoucí ho uráželi, potřásali hlavou ^{▼▼Mt 27,39p} a říkali: „Ó, ty, který boříš svatyni a ve třech dnech ji stavíš! 30 Sestup s kříže a zachraň se!“ 31 Podobně se i velekněží a učitelé Zákona mezi sebou posmívali a říkali: „Jiné zachránil, sebe zachránit nemůže. 32 Ať nyní Kristus, král Izraele, sestoupí s kříže, abychom uviděli a uvěřili.“ Také ti, kteří byli ukřižováni spolu s ním, ho haněli.

33 A ^{▼▼//Mt 27,45—56} když nastala šestá hodina, ^{▼▼tj. poledne} padla ^{▼▼ř.: nastala} tma na celou zemi až do deváté hodiny. ^{▼▼[tj. třetí odpoledne]} 34 O deváté hodině Ježíš zvolal silným hlasem: „Eloi, Eloi, lema sabachthani?“ což v překladu znamená: 'Můj Bože, můj Bože, proč jsi mne opustil?' ^{▼▼//Ž 22,1} 35 A když to uslyšeli někteří z těch, kdo stáli poblíž, říkali: „Hle, volá Eliáše.“ 36 Kdosi pak vyběhl, naplnil houbu octem, připevnil na rákosovou hůl a dával mu pít ^{▼▼Ž 69,22} se slovy: „Nechte ho, ať uvidíme, přijde–li Eliáš, aby ho sundal.“ 37 Ježíš vydal mocný hlas a ⌈vydechl naposled⌉. ^{▼▼n.: zemřel} 38 A opona ^{▼▼Mt 27,51p} svatyně se roztrhla ve dví odshora až dolů. 39 Když setník, který stál blízko naproti němu, uviděl, že takto vydechl, ^{▼▼n.: zemřel} řekl: „Tento člověk byl opravdu Boží Syn.“ 40 Zdaleka se dívaly také ženy, mezi nimi Marie Magdalská a Marie, matka Jakuba mladšího a Josese, a Salome, 41 které chodily s ním a sloužily mu, když byl v Galileji, a mnoho jiných, které spolu s ním vystoupily do Jeruzaléma.

Josef z Arimatie uložil tělo do hrobky

A ^{▼▼//Mt 27,57—61} když již nastal večer, poněvadž byl den přípravy, to jest den před sobotou, 43 přišel Josef z Arimatie, vážený člen rady, který také sám očekával Boží království. ^{▼▼L 2,38} Osmělil se, vešel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. ^{▼▼Dt 21,22n} 44 Pilát se podivil, že by byl již mrtev. ^{▼▼[umírání na kříži trvalo obvykle dva tři dny]} Zavolal si setníka a otázal se ho, ⌈je–li to dlouho, co⌉ ^{▼▼var.: jestli již} zemřel. 45 A když se to od setníka dověděl, daroval mrtvé tělo Josefovi. 46 Ten nakoupil jemné plátno, sundal ho s kříže, zavinul tím plátnem a uložil ho v hrobce, která byla vytesána ve ^{▼▼ř.: ze …} skále, a ke vchodu do hrobky přivalil kámen. 47 Marie Magdalská a Marie [matka] Josesova pozorovaly místo, kam byl uložen.